Dějiny nemocnice v Českém Brodě
Výstavba nemocnice
Stavba nové okresní nemocnice byla započata v červenci 1902. Město Český Brod převedlo českobrodskému okresu bezúplatně svůj pozemek včetně budovy bývalých kasáren. Na výstavbu tehdy přispěl též kníže Jan z Lichtensteinu. Stavbu třípatrové budovy s kapacitou 108 lůžek a se dvěma operačními sály provedl kolínský stavitel Jan Sklenář, dohledem byl pověřen českobrodský rodák, prof. Jan Koula. Nemocnice byla slavnostně otevřena v neděli 30. dubna 1905. Na slavnosti promluvil okresní hejtman, budovu posvětil místní římsko-katolický děkan Alois Kašpárek.
Prvním primářem se stal MUDr. Otto Polák (1869—1947). V roce 1927 se vedle primariátu chirurgického zřídil druhý, interní. Primářem se stal MUDr. Josef Ledeč, autor Kroniky českobrodské nemocnice (1955). Infekční oddělení bylo zprvu umístěno do nevhodné budovy, v roce 1944 pak do budovy nové. V roce 1944 bylo v přízemí hlavní budovy otevřeno samostatné gynekologicko-porodnické oddělení, primářem se stal MUDr. Jan Dittrich. Toto oddělení se v roce 1953 přesunulo přes ulici do tehdy nově upravené budovy bývalé hospodářské školy. Již během 2. světové války, v roce 1944, započala velkorysá rozšiřující přestavba celého nemocničního areálu, dokončená roku 1953. Nemocnice se ocitla na svém vrcholu v roce 1955, kdy měla chirurgické odd. se 110 lůžky, gynekologicko-porodnické odd. s 55 lůžky, 20 lůžek pro tbc, 40 lůžek odd. infekčního, a odd. interní se 130 lůžky. V období prvních padesáti let v českobrodské nemocnici působilo mnoho významných lékařů, mj. pozdější vynikající pediatr, prof. Josef Švejcar.
Působení řádových sester
Pozapomenutou kapitolou historie českobrodské nemocnice je působení kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V Čechách sestry boromejky působily od roku 1837, do českobrodské nemocnice hned v r. 1905 nastoupilo šest sester. V nemocnici si zbudovaly kapli sv. Prokopa. Řádové sestry pracovaly v Českém Brodě přes půl století – výpověď dostaly, patrně z ideologických důvodů, v říjnu 1959. Z roku 1951 se zachoval soupis jmen dvanácti boromejek působících v českobrodské nemocnici: Theodula (představená), Otgera (laborantka), Ignacie, Terezita, Albuina, Adjutora (interní odd.), Maneta, Salvie, Berarda (operační sál), Liborie (chirurgické odd.), Bonavita (kuchařka), Vasila (gynekologie). Boromejky dnes pracují mj. v pražské nemocnici Pod Petřínem, kterou samy provozují.
Pokles významu
Význam českobrodské nemocnice poklesl v souvislosti se zrušením okresu Český Brod v r. 1960. Nemocnice se stala pobočkou Okresní nemocnice v Kolíně. V osmdesátých letech 20. století byla k nemocnici přistavěna poliklinika s dětským a stomatologickým oddělením. Poliklinika však zůstala nedostavěna, neboť rok 1989 odstartoval zásadní změny v poskytování a financování zdravotní péče. Záchranný projekt na výrobnu sterilních roztoků v této budově, se bohužel nerealizoval.
Počátkem devadesátých let byla „NsP“ oddělena od Okresní nemocnice Kolín a převedena do majetku města Český Brod.
Zpracováno za použití:
- Kronika českobrodské nemocnice, MUDr. Josef Ledeč, 1955
- Informace řádu Milosrdných sester K. Boromejského, 2015
- Článek Návrat Paměti, RNDr. Jan Kunčar, 2015